Studia Philosophica

Cieľom článku je nanovo reflektovať činnosť jednej z najslávnejších ženských filozofiek, Hip­parchie z Maróneie. Naším zámerom je ukázať, prečo sa stala v porovnaní s inými ženami antiky taká významná a v mnohom signifikantná pre ďalší vývoj procesu ženskej eman­cipácie. Hlavným svedectvom je pre nás fragment SSR V I 1 od Diogena Laertského, ktorý kladieme do súvislosti s ďalšími antickými správami o Antisthenovi a raných kynikoch. Dve hlavné témy Diogenovho svedectva sú Kratétova svadba s Hipparchiou a spor Hipparchie s Theodórom. Vo výklade poukazujeme na momenty, v ktorých je filozofická osobnosť Hip­parchie nadčasová a inšpiratívna aj pre súčasnosť.

Článek představuje Čapkovo pojetí pravdy z hlediska filozofie a standardní epistemologie. Na základě Čapkových teoretických i uměleckých textů se příspěvek snaží nalézt odpověď na otázku „co je pravda“ a podřadit ji korespondenční teorii pravdy

Předložená trojdílná série představuje základní teorie metafory v analytické filosofii: V první části v minulém čísle časopisu1 byly prezentovány počátky interakční teorie u I. A. Richardse, jak ji podal v knize The Philosophy of Rhetorics (1936). Tato druhá část osvětluje dnes již klasické podání inter­akční teorie u M. Blacka (1954–79). Třetí část (v příštím čísle) představí kritiku interakční teorie od D. Davidsona a jeho kauzální teorii (1978).